Okruhy rigorózní zkoušky
obor Fyzická geografie

Povinná část

Obecné otázky fyzické geografie

  1. Geografické myšlení, etapy vývoje geografického myšlení ve fyzické geografii, soudobé trendy ve fyzické geografii.
  2. Fyzickogeografická sféra a její prostorová diferenciace.
  3. Vznik Země. Země ve vesmíru. Tvar a pohyby Země a jejich důsledky.
  4. Vývoj oceánů a pevnin. Globální tektonika. Základní morfostrukturní rysy Země.
  5. Tvary reliéfu, jejich vznik a vývoj. Reliéf oceánů a kontinentů. Antropogenní reliéf.
  6. Atmosféra. Základní meteorologické prvky a jejich klimatologické charakteristiky. Všeobecná cirkulace atmosféry. Klimatické klasifikace. Změny a kolísání podnebí.
  7. Rozšíření zásob a oběh vody na Zemi. Povodí jako otevřený dynamický systém. Voda na pevninách a její role ve fyzickogeografické sféře. Režim řek a jeho typy.
  8. Světový oceán, mechanismus mořských proudů a jejich geografický význam. Využívání moří a oceánů.
  9. Půdy a zvětrávání. Faktory a podmínky tvorby půd. Hlavní půdotvorné procesy a diagnostické horizonty. Přehled půd Země, půdní typy.
  10. Energo-materiálové vazby a toky v ekosystémech a modely ekosystémů. Biogeochemické cykly. Biogeografické procesy.
  11. Mořský, sladkovodní a pevninský geobiocyklus a jejich geografické charakteristiky. Člověk a biosféra.
  12. Přírodní zdroje a jejich využívání. Přírodní katastrofy a hazardy.

Literatura:

  • Cox, C. B., Moore, P. D. (1999): Biogeography. An ecological and evolutionary approach. Blackwell Science, Oxford, 298 s.
  • Červený, J. (1984): Podnebí a vodní režim ČSSR. SZN, Praha, 416 s.
  • Demek, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 476 s.
  • Demek, J., Quitt, E., Raušer, J. (1976): Úvod do obecné fyzické geografie. Academia, Praha, 404 s.
  • FitzPatrick, E. A.(1986): An introduction to soil science. Longman Scientific & Technical, Harlow, 255 s.
  • Horník, S. a kol. (1986): Fyzická geografie II. SPN, Praha, 319 s.
  • Hynek, A. (1984): Pedogeografie. SPN, Praha, 320 s.
  • Netopil, R. a kol. (1984): Fyzická geografie I. SPN, Praha, 272 s.
  • Strahler, A., Strahler, A. (2003): Introducing Physical Geography. Wiley,New York, 684 s.
  • Summerfield, M. A. (1999): Global Geomorphology. Longman, Harlow, 537 s.
  • Thurman, H.V., Trujillo, A.P. (2005): Oceánografie. Computer Press, Praha, 479 s.
  • White, I.D., Mottershead, D.N., Harrison, S.J. (1986): Environmental Systems. An Introductory Text. Allen and Unwin, Boston, 495 s.
  • Wild, A. (1993): Soils and the Environment. Cambridge University Press, Cambridge, 241 s.

Volitelné

Geomorfologie

  1. Základní geomorfologické koncepce: endogenní a exogenní procesy, geomorfologické systémy, rovnováha a evoluce reliéfu, měřítko v geomorfologii.
  2. Endogenní procesy a tvary: globální tvary reliéfu a tektonika, reliéf a tektonika okrajů litosférických desek, reliéf a tektonika vnitřních částí litosférických desek.
  3. Zvětrávání a související tvary reliéfu.
  4. Krasové procesy a tvary.
  5. Svahové procesy a tvary
  6. Fluviální procesy a tvary
  7. Glaciální procesy a tvary
  8. Periglaciální procesy a tvary.
  9. Modely dlouhodobého vývoje reliéfu: Davis, Penck, Büdel, King.
  10. Metody geomorfologického výzkumu: přímá pozorování a měření, morfostrukturní analýza, datování, simulace.
  11. Antropogenní a aplikovaná geomorfologie.
  12. Regionální geomorfologie České republiky.

Literatura:

  • Czudek, T. (1997): Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Sursum, Tišnov, 213 s.
  • Demek, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 476 s.
  • Demek, J., Zeman, J. (1979): Typy reliéfu Země. Academia, Praha, 327 s.
  • Chlupáč, I. a kol. (2002): Geologická minulost České republiky. Academia, Praha, 436 s.
  • Rubín, J., Balatka, B. a kol. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Academia, Praha, 385 s.
  • Summerfield, M.A. (1991): Global geomorphology. Longman, Harlow, 537 s.

Klimatologie

  1. Základní klimatologické údaje a metody jejich získávání.
  2. Statistická analýza klimatologických řad.
  3. Základní klimatotvorné faktory.
  4. Zákonitosti prostorových a časových změn klimatologických prvků.
  5. Klimatické modely a scénáře.
  6. Klimatické anomálie a hydrometeorologické extrémy.
  7. Mikroklimatologie.
  8. Aplikovaná klimatologie.
  9. Historická klimatologie.
  10. Paleoklimatologie.
  11. Regionální klimatologie České republiky a Evropy.

Literatura:

  • Barry, R. G., Chorley, R. J. (2000): Atmosphere, Weather and Climate. Routledge, London, New York, 409 s.
  • Brázdil, R., Pfister, C., Wanner, H., von Storch, H., Luterbacher, J. (2005): Historical climatology in Europe – the state of the art. Climatic Change, 70, č. 3, s. 363-430.
  • Červený, J. (1984): Podnebí a vodní režim ČSSR. SZN, Praha, 416 s.
  • Kalvová, J., Moldon, B. (1996): Klima a jeho změna v důsledku emisí skleníkových plynů. Univerzita Karlova – Vydavatelství Karolinum, Praha, 162 s.
  • Netopil, R. a kol. (1984): Fyzická geografie I. SPN, Praha, 272 s.

Hydrologie

  1. Hydrometrie – metody měření a pozorování, přístroje, zpracování hydrologických dat.
  2. Povrchový odtok – odtokové a bilanční charakteristiky, odvozování průtoků a prvků režimu průtoků. Zákonitosti plošného a časového rozložení odtoku.
  3. Extrémní hydrologické jevy. Povodně a jejich analýza.
  4. Hydrologie jezer a umělých vodních nádrží.
  5. Hydrologie podpovrchových vod – zásoby, zákonitosti pohybu a režimu, rajonizace, metody průzkumových prací.
  6. Modely v hydrologii - modelování hydrologických procesů.
  7. Hydrologické prognózy – druhy, metody, využití.
  8. Kvantitativní a kvalitativní antropogenní změny hydrologického režimu (vodní díla a jejich role v krajině). Možné důsledky klimatické změny na hydrologické procesy.
  9. Jakost vod – charakteristiky a jejich zjišťování, třídění kvality vod.
  10. Znečištění a ochrana povrchových a podpovrchových vod. Legislativa o vodách
  11. Regionální hydrologie České republiky. Hydrologické regionalizace a mapování.
  12. Základy oceánografie.

Literatura:

  • Davie, T. (2002): Fundamentals of Hydrology. Routledge, London, 169 s.
  • Jones, J. A. A. (1997): Global hydrology: processes, resources and environmental management. Longman, Essex, 399 s.
  • Kříž, H. (1983): Hydrologie podzemních vod. Academia, Praha, 292 s.
  • Kříž, V. a kol. (1988): Hydrometrie. SPN, Praha, 176 s.
  • Kukal, Z. (1990): Základy oceánografie. Academia, Praha, 592 s.
  • Netopil, R. (1972): Hydrologie pevnin. Academia, Praha, 294 s.
  • Netopil, R. a kol. (1984): Fyzická geografie I. SPN, Praha, 272 s.
  • Thurman, H.V., Trujillo, A.P. (2005): Oceánografie. Computer Press, Praha, 479 s.

Pedogeografie

  1. Funkce půdy v terestrických ekosystémech.
  2. Půdní složky: minerální, kapalná a plynná komponenta půd.
  3. Půdní složky: živá a neživá organická hmota, vliv organizmů na koloběh prvků v půdě.
  4. Půdní vlastnosti: fyzikální, fyzikálně-chemické.
  5. Půdní genetika: půdotvorné faktory a procesy.
  6. Nomenklatura půdních horizontů.
  7. Principy půdní klasifikace, hlavní klasifikační systémy půd světa (US Soil Taxonomy, WRBSR FAO-ISSS-ISRIC), současný klasifikační systém půd ČR (TKSP).
  8. Rozšíření a geneticko-stanovištní charakteristika půd v ČR.
  9. Zákonitosti diferenciace půdního pokryvu Země.
  10. Vliv člověka na půdu: degradace půd, ochrana a revitalizace půd.
  11. Vývoj půd během kvartéru.

Literatura:

  • Brady, N.C., Weil, R.R. (2002): Nature and Properties of Soils. Prentice Hall, Upper Saddle River, 960 s.
  • Hynek, A. (1984): Pedogeografie. SPN, Praha, 320 s.
  • Němeček, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha, Praha, 79 s.
  • Smolíková, L. (1982): Pedologie I. a II. SPN, Praha, 129 a 294 s.
  • Šály, R. (1998): Pedológia. Technická univerzita vo Zvolene, Zvolen, 177 s.
  • Šarapatka, B. (1996): Pedologie. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 235 s.
  • Šarapatka, B., Dlapa, P., Bedrna, Z. (2002): Kvalita a degradace půdy. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, 246 s.
  • Tomášek, M. (1995): Atlas půd České republiky. Český geologický ústav, Praha, 36 s., 42 s. obr. příl. + 1 mapa.

Biogeografie

  1. Význam biogeografického výzkumu pro hodnocení a ochranu životního prostředí.
  2. Rozdíly v pojetí Sukačevovy biogeocenózy (geobiocenózy) a Tansleyho ekosystému.
  3. Zlatníkovo pojetí typu geobiocénu – skupiny typů geobiocénu a jeho význam při výzkumu krajiny.
  4. Biogeografický klasifikační systém a jeho význam pro biogeografickou diferenciaci krajiny.
  5. Nadstavbové jednotky geobiocenologické typizace krajiny.
  6. Ekologická stabilita krajiny.
  7. Význam územních systémů ekologické stability krajiny pro zajištění trvale udržitelného rozvoje.
  8. Biogeografické mapy.
  9. Program Natura 2000 a jeho význam.
  10. Biogeografické členění České republiky podle M. Culka a kol.
  11. Ekologická amplituda (ekologická valence).

Literatura:

  • Buček, A. (1996): Územní systémy ekologické stability. Veronica, zvláštní vydání.
  • Buček, A., Lacina, J. (1999): Geobiocenologie II. MZLU, Brno, 240 s.
  • Cox, C. B., Moore, P. D. (1999): Biogeography. An ecological and evolutionary approach. Blackwell Science, Oxford, 298 s.
  • Culek, M., ed. (1995): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, 347 s.
  • Dostál, J. (1957): Fytogeografické členění ČSR. Sborník ČSSZ, 62, č. 1, s. 11-18.
  • Forman, R.T.T., Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha, 581 s.
  • Horník, S. (1994): Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí. Masarykova univerzita, Brno, 60 s.
  • Maděra, P., Zimová, E., eds. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno, CD-ROM.
  • Míchal, I. (1996): Ekologická stabilita. II. vydání. Veronica, Brno, 275 s.
  • Raušer, J., Zlatník, A. (1966): Biogeografie I. Atlas ČSSR, list 21, ÚSGK Praha.
  • Tivy, J. (1993): Biogeography: a study of plants in the ecosphere. Longman, Harlow, 452 s.
  • Zlatník, A. (1975): Ekologie krajiny a geobiocenologie. VŠZ, Brno, 172 s.

Krajinná ekologie

  1. Přírodní krajinotvorné procesy a interakce jejich složek/pochodů.
  2. Model přírodního krajinného ekosystému.
  3. Přírodní krajinná sféra Země – globiony, subglobiony/varianty - charakteristiky.
  4. Hlavní přírodní suchozemské krajinné ekosystémy.
  5. Mořské a oceánské přírodní ekosystémy.
  6. Přírodní chorické krajinné ekosystémy České republiky.
  7. Přírodní krajinné topy/topochory – identifikace, studium, hodnocení.
  8. Kulturní krajiny (kulturní krajinné ekosystémy) jako produkt interakce přírodních a lidských procesů/aktivit a jako životní prostředí: ekologické a environmentální atributy.
  9. Kulturní krajinná sféra Země a vývoj jejích kulturních krajin.
  10. Kulturní krajiny ČR v návaznosti na evropské kulturní krajiny.
  11. Globální a regionální environmentální situace, trendy, trvalá udržitelnost.
  12. Environmentální politika – vládní a nevládní, mezinárodní, lokální.

Literatura:

  • Duvigneaud, P. (1980): La synthèse écologique. Český překlad V. Mezřický: Ekologická syntéza. Academia, Praha 1988, 416 s.
  • Forman, R.T.T. (1995): Land Mosaics – The Ecology of Landscapes and Regions. Cambridge University Press, New York, 632 s.
  • Goudie, A. (2001): The Nature of the Environment. 4th ed. Blackwell, Oxford, 544 s.
  • Hynek, A. (1987): Geografická konceptualizace krajiny. In: Brázdil, R., Hrádek, M., eds.: Sborník prací k 80. narozeninám prof. RNDr. Jana Krejčího, DrSc. – Sborník prací 14. Geografický ústav ČSAV, Brno, s. 245-252.
  • Christopherson, R.W. (2005): Geosystems – An Introduction to Physical Geography. 5th ed. Pearson Education International, Upper Saddle River, 650 s. + příl.