Předcházející kapitola : DRUHÁ BERNÍ RULA
Následující kapitola : JOSEFSKÝ KATASTR

3.6.4. TEREZIÁNSKÝ KATASTR - TŘETÍ A ČTVRTÁ BERNÍ RULA

TŘETÍ BERNÍ RULA (PRVNÍ TEREZIÁNSKÝ KATASTR RUSTIKÁLNÍ)

Nápravu nepřesného katastru měla zjednat jedenáctičlenná rektifikační komise, zvolená r. 1711. Ta hodlala zahrnout do přiznání i půdu dominikální, což bylo tehdy pro stavy věc naprosto neslýchaná a proto se rázně postavili proti. Vláda částečně ustoupila a bylo určeno, že přiznání nebudou určena pro výběr daní, ale pouze pro dokonalejší vymezení hranic mezi dominikálem a rustikálem. Vrchnosti měly udat u dominikálu rozsah plodné půdy podle kultur a jakosti pro každý dvůr a podávat přiznání také za rustikál. K očité vizitaci došlo teprve roku 1715 a trvala až do r. 1729. Byla velmi podrobná a nákladná a dílo bylo dovedeno do konce. Je výmluvným dokladem, že řádné vyměření půdy a mapy jsou nezbytností, bez které i sebepodrobnější zdokonolavání přiznání nic nezíská v hodnotě výsledku, protože je vše založeno na příliš hrubém a nereálném podkladě. Operát nabyl platnosti teprve r. 1748, kdy jej schválila Marie Terezie a vstoupil do podvědomí jako první tereziánský katastr, nazývaný též třetí berní rula. Nebyl již státním tajemstvím a strany mohly proti němu podávat námitky a připomínky až po dobu dalších 3 let. Marie Terezie dále nařídila, aby se podle stejných zásad vybudoval katastr také na Moravě, známý pod názvem „rektifikační akta“.

ČTVRTÁ BERNÍ RULA (DRUHÝ TEREZIÁNSKÝ KATASTR RUSTIKÁLNÍ)

Důkladné zpracování katastru rustikální půdy, která se všude prolínala s půdou dominikální, nemohlo dlouho nechat panskou půdu nedotknutou a pro berního úředníka oficiálně téměř neznámou. Proto císařovna požádala o lepší vyrovnání panských mimořádných daní – tj. reálné a důkladné zjištění daňových podkladů pro výtěžky z dominikální půdy. Stavové se opět tomuto požadavku s úspěchem vyhnuli návrhem na novou „jenerální vizitaci“ rustikálního katastru s tím, že zájem o jejich půdu odbyde pouze malými změnami.

Druhý tereziánský katastr však v konečné fázi vycházel z výměr prvního tereziánského katastru a zachoval i jména držitelů v něm zapsaných, i když byli třeba dávno mrtví, tak aby se zachoval původní daňový výnos, jež Marie Terezie potřebovala na zaplacení válečných výdajů. Ačkoliv se snažila prosadit pronikavější reformu a chtěla postihnout i dominikální půdu, díky stále ještě velkému vlivu šlechty se jí to nepodařilo a zůstalo tak pouze u provizoria.

EXAEQUATORIUM DOMINICALE

O panský katastr se usilovalo téměř půl století. Prvním průlomem do odporu stavů proti zdaňování svobodné půdy bylo podání přiznání ( fasí) dominikálu z r. 1713. Šlechta ovšem měla výhody nižšího zdanění o zhruba 8% a také nižšího ocenění půdy a soupis půdy byl oddělen od rustikálního katastru pod označením „Exaequatorium dominicale“. Navíc pouze půda zapsaná v exaequatoriu se směla zapsat do zemských desek.

Katastry tereziánské, rustikální i dominikální byly kusým výsledkem mnohaletého usilování o odstranění daňových nespravedlností, které už od počátku přinášely škodu i státu. O oba katastry však nemá zásluhu Marie Terezie, jejíž jméno nesou, neboť základ k nim už dala první berní rula. Díky vysokým nárokům dvora, jež potřeboval vysoké daně pro svojí potřebu a také odporu šlechty vůči danění vlastních pozemků, zůstalo neúměrné zdanění hlavně na bedrech poddaných, pouze došlo k rovnoměrnému přerozdělení mezi jednotlivce.

Při vizitačních a revizitačních pracích docházelo ojediněle k tvorbě map, zejména v tereziánském katastru. Tato měření byla provedena metodou stolové tachymetrie. Zachované mapy nejsou jednotné a lze proto pozorovat určitý styl u každého zeměměřiče nebo i skupiny zeměměřičů.



Předcházející kapitola : DRUHÁ BERNÍ RULA
Následující kapitola : JOSEFSKÝ KATASTR


Multimediální učebnice Dějin kartografie
© Obsah: M. Drápela, Z. Stachoň, K. Tajovská
© Design: Z. Podhrázský, Z. Stachoň
Geografický ústav PřF MU Brno, Kotlářská 2, Brno 611 37, Tel. (+420) 549 49 4925