Předcházející kapitola : PRVNÍ ZMÍNKY O NAŠICH ZEMÍ NA MAPÁCH
Následující kapitola : NEJSTARŠÍ SAMOSTATNÉ MAPY ČECH

3.2. POUTNICKÉ MAPY NA ZAČÁTKU NOVOVĚKU

Ze samého konce 15. století známě několik map norimberského původu, na nichž mají české země dosti správný vzhled. S pomocí stoupajícího počtu textových popisů cestovních itinerářů nebylo obtížné zkonstruovat jednoduché poutnické mapy. Důležitým impulsem pro vydávání těchto map ve střední Evropě byl blížící se Svatý rok 1500 a s ním spojený stálý zájem o putování do Říma.

Nejstarší dochovaná mapa poutnických cest z konce středověků je anonymní a nedatovaná, tzv. Romweg-Karte ( Das ist der Rom-Weg...). Kolem r. 1500 zhotovená mapa (zobrazení válcové ekvidistantní) v měřítku asi 1:5 300 000 je orientovaná na jih. Od této mapy, jejímž autorem je nejspíše norimberský kartograf, astronom, lékař, výrobce cestovních pomůcek a kompasů Erhard Etzlaub (asi 1460-1532), je známo nejméně 10 exemplářů ze tří různých vydání s několika korekturami na tiskových deskách. Nejnápadnější charakteristikou mapového obsahu jsou silniční komunikace do Říma, z nichž nejdůležitější jsou zakresleny tečkami s odstupem jedné německé, zvané též geografické míle, v hodnotě přibližně 7 420m mezi dvěma sousedními body. Přes naše území je pouze spojení Vídně s Krakovem přes Mikulov, Brno, Vyškov, Olomouc, Lipník n. Bečvou, Nový Jičín, Ostravu a Těšín. Není nezajímavé kartometrické zjištění, že autor znázornil úsek z Krakova přes vídeňský most přes Dunaj, který existoval od r. 1439, do Benátek 131 německými mílemi, což odpovídá 972 km. Dopustil se tak pouze čtyřprocentní chyby, neboť skutečná vzdálenost je jen o 41 km delší tj. 1013 km.

V r. 1501 vyšla v Norimberku nepochybně již z Etzlaubovy ruky rozsáhlejší a silněji rozvětvená tzv. Landstrassen-Karte, rovněž orientovaná k jihu, s komunikačním středem v Norimberku. Dřevotisk má měřítko asi 1:4 100 000, vyhotoven byl Georgem Glockendomem. Čechy jsou opět znázorněny charakteristickým věncem pohraničních hvozdů. V Čechách jsou poprvé spojena silničními komunikacemi města v úseku z Chebu (eger) přes Weiden na Tachov (dachau), Plzeň (pilsen) a Beroun (beron) do Prahy (prag) a odtud přes Kutnou horu (kuturg), Jihlavu, Třebíč (trebecz), Brno (prunn) a Mikulov (nidasprung) do Vídně. V Brně se napojuje krakovská cesta přes Ostravu, Nový Jičín, Olomouc a Vyškov, přičemž v Olomouci ústí ještě přes Šternberk tzv. kladská cesta z Nysy. V Čechách je mimo dopravní spoje vyznačeno ještě dalších 9 měst, na Moravě další 3 a ve Slezsku 1 město.

Srovnáme-li jednotlivé úseky, popř. obě celé trasy naším územím, zjistíme nápadné rozdíly ve vzdálenostních údajích oproti sousedním, především německým zemím. Úsek z Tachova přes Prahu a Jihlavu do Mikulova dlouhý 433 km znázornil Etzlaub 47 mílemi. Pokud použil německé míle o 7 420 m, dopustil se poměrně značné chyby – 19,48%, tj. skutečná vzdálenost je přibližně o 84 km delší. Pokud ale Etzlaub odměřoval českými mílemi o 9 250 m, dopustil se přijatelné chyby +4,62%, tj. považoval skutečnou vzdálenost o cca 20 km delší. S přihlédnutím k podobné analýze na švýcarském území se zdá, že Etzlaub skutečně používal pro cizí území tamních mílových údajů, ne však vždy důsledně a na všech úsecích. Dokladem je rozbor 232 km dlouhé moravské trasy z Ostravy přes Olomouc a Brno do Mikulova. Ovšem neznáme rozměr tehdejší moravské míle, která se od české i německé lišila.



Předcházející kapitola : PRVNÍ ZMÍNKY O NAŠICH ZEMÍ NA MAPÁCH
Následující kapitola : NEJSTARŠÍ SAMOSTATNÉ MAPY ČECH


Multimediální učebnice Dějin kartografie
© Obsah: M. Drápela, Z. Stachoň, K. Tajovská
© Design: Z. Podhrázský, Z. Stachoň
Geografický ústav PřF MU Brno, Kotlářská 2, Brno 611 37, Tel. (+420) 549 49 4925